Výměny skel u osobních automobilů

Postup výměny autoskla

Odstraníme všechny prvky, které brání vyjmutí čelního skla (horní či boční lišty, spodní plasty - torpéda, stěrače, filtry, dodatečná stínítka, v některých případech i části karoserie nebo vnější zpětná zrcátka).
Čelní sklo vyřízneme sklářským nožem nebo speciální strunou.
Mechanicky odstraníme staré lepidlo.
Karoserii vozu ošetříme aktivátorem, na který se nanese v cca 1,5 centimetrové vrstvě lepidlo.
Do vrstvy lepidla uložíme čelní sklo vozu.
Doba schnutí lepidla je cca 2 hodiny.

Upevnění skla do karoserie

Vlepením (dnes nejpoužívanější způsob) - sklo je pevnostní součástí karoserie.
Upevnění pomocí těsnící gumy - zejména u starších vozů ( škoda Felicia, 100,105,120,Žiguli,Wartburg atd.) nebo ještě dnes u vozů nákladních či speciálních.

Čelní skla se mohou lišit i dalšími vlastnostmi: zbarvení (tónování), vyhřívání, senzory, antény, akustická folie, zpětná projekce na čelním skle.

Zbarvení

Nejpoužívanějším zbarvením čelního skla je zelené, ale skla mohou být i čirá, modrá či bronzová. Ta mohou mít v horní části ještě protisluneční pruh - zelený, modrý nebo šedý. Speciální úpravou je sklo reflexní, které je z vnitřní strany pokoveno a pozná se podle specifické fialové barvy.

Senzory

Senzory na čelním skle slouží k automatickému ovládání stěračů, rozsvěcení světel, ovládání teploty či zapínání klimatizace k odstranění vlhkosti ve voze. Senzorů je celá řada a každý výrobce vozů používá jiný typ.

Vyhřívání

Nejčastější způsob vyhřívání čelního skla je v prostoru pod stěrači. Toto vyhřívání zpravidla není viditelné, neboť je ukryto pod černým pruhem ve spodní části skla. Některé vozy mají čelní skla vyhřívaná v celé ploše. U těch je možné vidět při pozorném pohledu zblízka slabé drátečky, složené do vlnovek, a zalité mezi dvěma vrstvami čelního skla.

Antény

Antény jsou zalité v čelním skle a připojené konektorem, nejčastěji pod stropním panelem. Najdete je buď uprostřed skla, či po jeho boku na straně spolujezdce v podobě tenkého drátku.

Zpětná projekce

Při pohledu zvnějšku je v podstatě nezaznamenatelná. Slouží k promítání údajů z palubních přístrojů na čelní sklo v jeho spodní části před řidičem.

Výměny bočních a zadních skel

Identifikace bočních skel

pravé x levé (z pohledu řidiče sedícího za volantem)
přední x zadní stahovací
přední x zadní trojúhelník
pevné boky v zavazadlovém prostoru

Boční sklo může být čiré (tj. bílé) nebo zabarvené – modře, zeleně, bronzově. Toto zabarvení je velmi jemné, ale lze ho rozpoznat po shrnutí střípků z rozbitého okna na hromádku.

Poškození stahovacího mechanismu

V dnešní době se setkáváme s novým způsobem vloupání do vozů. Dříve bylo boční sklo rozbito nějakým předmětem (např. kamenem nebo kladivem), ale nyní používají nenechavci šroubovák, který zasunou mezi sloupek karoserie a boční sklo. Zapáčením sklo pukne a jsou ve voze. Při tomto způsobu vloupání je většinou poškozen i sloupek a sametky kolem stahovacího okna.

U některých typů vozů dochází při rozbití bočního skla k poškození stahovacího mechanismu, který musí být také vyměněn.

K poškození stahovacího mechanismu u elektricky stahovaných oken dojde též při jakékoli manipulaci se stahovacím mechanismem po rozbití bočního okna. Po rozbití okna se nikdy nedotýkejte stahovacích ovladačů! Střípky napadané do vodících kladek vyhodí tažné lanko, které se zcela neopravitelně zamotá do unášecího kolečka motorku.

Zadní skla

Zadní skla jsou kalená, stejně jako boční, a tudíž se při rozbití roztříští na malé kousky. Zabarvení je stejné jako u skel bočních. Zadní sklo je v převážné většině případů vyhřívané. Důležitý údaj, který od Vás budeme chtít znát v případě vyměny zadního skla, je typ karoserie daného vozu (kombi, sedan, kupé apod). Také nás prosím upozorněte na případný otvor na stěrač či rámeček na stop lampu.